Češi sklízí ovoce chataření: 60 % z chat a chalup je trvale obyvatelných
Z městských bytů a domů Češi utíkají před Covidem na chaty a chalupy
Dva ze tří Čechů holdují chalupaření a pravidelně tento typ romantických sídel navštěvují. 1,3 milionu Čechů chatu dokonce vlastní. Většina z těch, kdo chalupu zatím nemá, by si takovou nemovitost přála a mnoho již aktivně plánuje nákup. Změnila se totiž funkce chat a chalup – až každý víkend zde tráví čas i pracovní povinnosti 68 % vlastníků. Takzvané „druhé bydlení“ má přitom obrovský potenciál. 60 % těchto nemovitostí je celoročně obyvatelných a přibližuje se úrovni standardního bydlení. S menší rekonstrukcí, nejčastěji do 300 000 Kč, počítá s cílem trvalé obyvatelnosti přibližně třetina vlastníků. To zjistil výzkum „Fenomén druhého bydlení od Buřinky“, který si u STEM/MARK zadala Stavební spořitelna České spořitelny.
Podle sociologů a psychologů mělo chataření po roce 1989 úplně zaniknout. Stal se však pravý opak, zájem o něj roste. Podle sčítání chat a objektů určených k rekreaci v roce 1991 existovalo téměř 400 tisíc objektů, v roce 2001 počet chat vzrostl na více než 432 tisíc. Počty stavebních povolení dále rostou. Dle dat Stavební spořitelny České spořitelny se k takzvanému druhému bydlení již hlásí téměř 15 % Čechů. Dalších 17 % je zatím ve fázi spoření a 11 % uvedlo, že již druhé bydlení aktivně hledají.
Chataření již není jen víkendovou a letně-prázdninovou záležitostí
Mění se zejména intenzita využití těchto objektů. Vlastníci letos navštěvují své chaty a chalupy poměrně často. Více než dvě třetiny majitelů obývají svou druhou nemovitost alespoň několikrát do měsíce, jednou měsíčně nebo častěji druhý domov používá 83 % vlastníků. „Jako stavební spořitelna vnímáme, že lidé kvůli pandemii a zákazu cestování začali rekreační obydlí využívat jako zajímavou možnost pro svůj home office, péči o rodinu a obecně trvalejší pobyt mimo města. Za tímto účelem tato sídla také zvelebují,“ říká Lukáš Zámiš, ze Stavební spořitelny České spořitelny.
Pokud jde o typ vlastněných nemovitosti, jako druhé bydlení nyní slouží zejména chaty v chatové oblasti (44 %), stará stavení na vesnici (33 %), rodinné domy mimo města (16 %) a dokonce nemovitosti původně určené k jinému účelu než k bydlení (3 %).
Celoroční víkend – Češi mnohem více přemýšlí nad trvalou obyvatelností
Možnost celoroční obyvatelnosti objektů, do kterých jezdí, hodnotí uživatelé převážně pozitivně – 59 % uvádí, že objekt mohou využívat trvale. Jen pětina označila svůj druhý domov za prozatím nepoužitelný pro celoroční bydlení, nevylučují však možnost rekonstrukce. Největšími bariérami pro celoroční obyvatelnost je vytápění (29 %) a koupelna (29 %), dále například záchod (16 %).
„Češi jsou národem tvrdě pracujících kutilů, i proto nyní sklízí ovoce v podobě výborné úrovně a vybavenosti druhého bydlení, chat a chalup. Někdy je úroveň naprosto srovnatelná s vybavením bytů a domů. Z průzkumu vyplynulo, že pro dosažení 100 % celoroční obyvatelnosti odhadují oslovení respondenti (27 %) nejčastěji objem rekonstrukce v řádu 100 až 300 tisíc Kč,“ uvádí Lukáš Zámiš z Buřinky. 16 % vlastníků odhaduje cenu „obyvatelnosti“ do 100.000 Kč, 23 % nad půl milionu korun. Tuto rekonstrukci plánuje třetina (36 %) do jednoho roku či v následujících letech. „Pokud vlastníci rekonstrukcí připravují svou chalupu k trvalému bydlení, mohou požádat i o výhodný úvěr od Buřinky se sazbou 4,35 % s fixací na 3 roky bez zajištění nemovitostí. Maximální splatnost takového úvěru může být až 20 let a jeho výše 2,5 mil. Kč,“ dodává Lukáš Zámiš. Výhodou úvěru od Buřinky je jeho anuitní splácení. Zároveň není nutné mít předem uzavřené stavební spoření.
O výzkumu
Výzkum Fenomén druhého bydlení pro Stavební spořitelnu České spořitelny (Buřinku) prováděla v dubnu 2021 společnost STEM/MARK na reprezentativním vzorku populace ČR ve věkové kategorii 18-75 let v počtu 1400 osob. Současně byl výzkum realizován také na doplňkovém souboru 520 vlastníků chat a chalup.
